Egon Lánský, také Egon T. Lánský (* 23. července 1934 v Trenčíně jako Egon Löwy) je bývalý místopředseda vlády ČR, bývalý senátor, dnes žurnalista. Je členem ČSSD.
Jeho otec, lékař, utekl do Anglie v roce 1939, když nacisté obsadilli ČSR. Po Slovenském národním povstání, kdy byla zahájena druhá vlna židovských deportací, se Lánského matce, také lékařce, za pomoci přátel na čas podařilo rodinu hospitalizovat v místní nemocnici. Později byli také deportování přes sběrný tábor v Seredi a Osvětim do Terezína, kde se dočkali osvobození Po válce se vrátili do Trenčína a rodinné jméno změnili na Lánský. Egon Lánský odmaturoval, pak byl ale pro protikomunistiké aktivity třikrát vyloučen z vysokých škol. Pracoval v hutích na Kladně, později u podniku Dental v Praze a nakonec v letech 1967–68 v Ekonomickém ústavu ČSAV.
Po srpnu 1968 odešel do Švédska, kde zpočátku pracoval v různých pomocných povoláních než se naučil švédsky. V roce 1981 uzavřel studia historie a politologie na Karlově univerzitě v Lundu. Pracoval jako konzervativní politický komentátor pro švédský tisk, pro čs. redakci londýnské BBC (1981-84) později jako komentátor Svobodné Evropy v Mnichově. Angažoval se v různých hnutích pro Izrael, spoluzaložil Výbor solidarity s východní Evropou.
Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, stal se mluvčím ministerstva zahraničí a pak vyslancem čs. stálé mise u Rady Evropy ve Štrasburku. Po rozdělení Československa Lánský požádal o české občanství a pracoval jako poradce a žurnalista, než se v roce 1995 stal tiskovým mluvčím Miloše Zemana, tehdejšího předsedy ČSSD.
Ve volbách 1996 byl zvolen za okres Děčín na kandidátce ČSSD senátorem, kterým byl do konce legislativního období 2002. Tehdy také do této strany vstoupil a prohlásil:
"V České republice nemůžete být konzervativcem, pokud jste slušný člověk. Pravice zde postrádá to co jinde, například v Británii, má: soucit."
V červenci 1998 se stal místopředsedou Zemanovy vlády a pověřen koordinací resortů zahraničí, vnitra a obrany, zejména ale přístupovými jednáními s EU. Rezignoval koncem listopadu 1999, jako už druhý člen této vlády, a uvedl zdravotní důvody. Lánskému ale byla politickými odpůrci, mezi něž měl patřit i Miloš Zeman, předhazována pomalost přístupových jednání a nepřiznané konto v Rakousku.
Jeho otec, lékař, utekl do Anglie v roce 1939, když nacisté obsadilli ČSR. Po Slovenském národním povstání, kdy byla zahájena druhá vlna židovských deportací, se Lánského matce, také lékařce, za pomoci přátel na čas podařilo rodinu hospitalizovat v místní nemocnici. Později byli také deportování přes sběrný tábor v Seredi a Osvětim do Terezína, kde se dočkali osvobození Po válce se vrátili do Trenčína a rodinné jméno změnili na Lánský. Egon Lánský odmaturoval, pak byl ale pro protikomunistiké aktivity třikrát vyloučen z vysokých škol. Pracoval v hutích na Kladně, později u podniku Dental v Praze a nakonec v letech 1967–68 v Ekonomickém ústavu ČSAV.
Po srpnu 1968 odešel do Švédska, kde zpočátku pracoval v různých pomocných povoláních než se naučil švédsky. V roce 1981 uzavřel studia historie a politologie na Karlově univerzitě v Lundu. Pracoval jako konzervativní politický komentátor pro švédský tisk, pro čs. redakci londýnské BBC (1981-84) později jako komentátor Svobodné Evropy v Mnichově. Angažoval se v různých hnutích pro Izrael, spoluzaložil Výbor solidarity s východní Evropou.
Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, stal se mluvčím ministerstva zahraničí a pak vyslancem čs. stálé mise u Rady Evropy ve Štrasburku. Po rozdělení Československa Lánský požádal o české občanství a pracoval jako poradce a žurnalista, než se v roce 1995 stal tiskovým mluvčím Miloše Zemana, tehdejšího předsedy ČSSD.
Ve volbách 1996 byl zvolen za okres Děčín na kandidátce ČSSD senátorem, kterým byl do konce legislativního období 2002. Tehdy také do této strany vstoupil a prohlásil:
"V České republice nemůžete být konzervativcem, pokud jste slušný člověk. Pravice zde postrádá to co jinde, například v Británii, má: soucit."
V červenci 1998 se stal místopředsedou Zemanovy vlády a pověřen koordinací resortů zahraničí, vnitra a obrany, zejména ale přístupovými jednáními s EU. Rezignoval koncem listopadu 1999, jako už druhý člen této vlády, a uvedl zdravotní důvody. Lánskému ale byla politickými odpůrci, mezi něž měl patřit i Miloš Zeman, předhazována pomalost přístupových jednání a nepřiznané konto v Rakousku.
zdroj: http://www.wikipedia.org/
